Aplikace

V neděli ráno těsně po probuzení jsem se v duchu modlila a prosila Boha, aby byl celý den se mnou a používal si mě pro povzbuzení ostatních. Abych Mu dokázala dobře rozumět a mohla přinést slovo od Něj ostatním. V té chvíli jsem měla zvláštní vidění, nad kterým jsem musela přemýšlet. Viděla obrazovku, na které jakoby běží titulky po skončení filmu – odspodu nahoru. Nebyla to ale písmena se jmény, ale různé ikonky, jako u aplikací, které máme natažené do mobilu. Běžely po obrazovce. Najednou se mezi nimi objevila ikonka ve tvaru kříže a na něm byl ukřižovaný Pán Ježíš. Ikonka běžela nahoru s ostatními, až zmizela. Co to mělo znamenat? Po chvíli mi to došlo. K Bohu někdy přistupujeme jako k aplikaci, kterou si spustíme, když s Ním zrovna potřebujeme něco řešit. Je to jedna z aplikací v našem životě, kterou používáme a klikneme na ni, jen když sami chceme.

Musela jsem v té chvíli prosit Boha za odpuštění. Tohle rozhodně nechci, On musí být tím nejdůležitějším v mém životě. Duch Svatý by měl být „operačním systémem“ v mém vnitřním „softwaru“. Chci, aby mě On vedl a rozhodoval, která „aplikace“ pro danou chvíli je ta správná, kterou už nikdy nemám spouštět, kterou je potřeba nainstalovat a která musí být vymazána. Modlím se za to, abych měla Jeho „antivirovou ochranu“, aby se v mém nitru neusídlily závadné myšlenky a motivy.

Omlouvám se za tuto ajťáckou terminologii (kdo je ajťák, tak se asi při čtení náramně baví), ale Pán Ježíš i ostatní rabíni velmi rádi používali podobenství vycházející z běžného života, aby na nich ukázali nějaký princip. Poselství z uvedeného vidění mi do tohoto konceptu zapadá :-).

Přeji nám všem, abychom měli svůj vnitřní „software“ správně nastavený, abychom Duchu Svatému dovolili, aby nás vedl, měnil naše myšlení a rozhodovali se dle Jeho doporučení. Ať nám všem v tom Bůh požehná.

Věra Pokorná, leden 2025