V Bibli se na jednom místě píše:
Přísloví 6:6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.
Je pozoruhodné, jak jsou mravenci pracovití, neustále něco přenáší, staví nebo opravují mraveniště, nosí do něj potravu a vytváří si i zásoby a dokáží přitom i podivuhodně spolupracovat. Ale já bych přesto dnes chtěla říct – podívej se na tučňáky, jak žijí, ať zmoudříš. To říkám především sama sobě a co mě k tomu vede?
Před nedávnem jsem se v televizi dívala na dokument o tučňácích a velmi mě zaujalo, v jakých podmínkách tito tvorečkové žijí. Když samička snese vajíčko, předá ho svému partnerovi, který si je umístí na nohy pod prokrvený záhyb kůže, aby bylo v teple. Samička odejde na několik týdnů, aby si v moři opatřila potravu a pořádně se najedla. Potom se vrátí a se samečkem se vystřídají. On zase na několik týdnů odejde. Když se jim potom vylíhne mládě společně se o něj starají. Jakmile uhodí kruté mrazy, a může být i pod mínus padesát stupňů, fouká prudký bodavý vítr, hejno tučňáků se semkne co nejblíže k sobě, aby se zahřívali navzájem a střídají se na okrajových pozicích, kde každý z nich určitou chvíli stojí, aby nesl tu největší zátěž za všechny ostatní.
Jak jsem se tak na ně dívala, bylo mi jich líto a v duchu jsem se ptala Boha, proč tyto tvorečky umístil na tak nehostinné a kruté místo. Vnímala jsem, že mi Duch svatý dává odpověď: Bůh tučňáky vybavil vším potřebným pro život v těchto podmínkách, zajišťuje jim potravu a naučil je, jak mají spolupracovat, aby přežili mrazivé počasí. A oni to přijali a věrně stojí na místě, kde je On postavil. Neseberou se, aby se přestěhovali do teplejších a pohodlnějších oblastí. I oni jsou jedním z příkladů v přírodě sloužících pro naše poučení a poznání Boha. Vedlo mě to k zamyšlení nad tím, jak je to s námi lidmi? Bůh každého z nás také někam postavil, vybavil nás, dal nám úkoly a slíbil, že se o nás bude starat. Stojím věrně v Boží vůli, nebo občas utíkám do „teplejších a pohodlnějších“ míst? Musela jsem si popravdě odpovědět, že se občas některým úkolům snažím vyhnout, nebo si je ulehčit.
Efezským 2:10 Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.
Díky Bohu za to, že Jeho milosrdenství nikdy nekončí, ale obnovuje se každého rána, jak je napsáno v Bibli. Máme možnost poprosit za odpuštění a začínat s Jeho pomocí znovu a znovu.
A jaká je Boží vůle pro člověka? Především, aby každý člověk byl zachráněn před věčným zahynutím a mohl mít osobní vztah se svým stvořitelem. Co člověk má a nemá dělat je v podstatě popsáno v Bibli, ale existují také konkrétní poslání pro každého jednotlivce, které Bůh chce osobně s každým sdílet a vést ho. Je k tomu zapotřebí pozvat Ho do svého srdce a očekávat, že odpoví:
Židům 11:6 Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.
S přáním Božího pokoje a požehnání Věra Pokorná.