Právě se nacházíme v posledním měsíci v roce, kdy tou nejdůležitější a nejočekávanější událostí jsou vánoční svátky. Někdo se na ně hodně těší, někdo je naopak moc nemusí z různých důvodů. Já osobně mám vánoční i ten předvánoční čas velmi ráda. Mám ráda vůni čerstvě upečeného cukroví, vánoční výzdobu, vůni jehličí, koledy a také se těším na to, že svoje blízké překvapím nějakým dárečkem. Další věcí, na kterou se o svátcích těším, je odpočinek od pracovních povinností a také chvíle strávené s rodinou. Často se mi ale stává, že, když ty toužebně očekávané svátky přijdou, pro práci kolem občerstvení, výzdoby, přípravy a také díky mnoha návštěvám, najednou zjistím, že vše moc rychle uteklo a moje očekávání pohody se tak úplně nenaplnilo. Vrátím se zpět do zaběhnutých kolejí s pocitem určitého zklamání.
Nedávno jsem slyšela zamyšlení o tom, že mnoho lidí je vlastně pořád nespokojených. Buď vzpomínají na příjemné zážitky v minulosti, nebo se těší na něco úžasného, co je teprve čeká. A vlastně v současnosti, kdy probíhá jejich každodenní život, neprožívají radost a uspokojení. Uvědomila jsem si, že je na tom kus pravdy a že to tak také občas mám. Možná to někteří z vás znají. Jak z toho ven? Jak žít každý den s radostí a užívat si toho, kým jsem, co mám a co dělám bez ohledu na okolnosti?
V Božím slově je napsáno, že se máme stále radovat, to znamená v každém okamžiku, právě teď. Co v životě člověka způsobí takovou radost? Moje osobní zkušenost je taková: Mám velkou radost z toho, že jsem Boží dítě, že o mě platí, že mě Pán Ježíš nikdy neopustí, protože mi to slíbil ve svém slově a že nikdo a nic mě neoddělí od Jeho lásky. Duch svatý je ve mně a pomáhá mi rozumět tomu, co se děje, co mám dělat a připomíná mi to, že jsem Boži milovaná dcera. Vždy, když si tohle všechno uvědomím, nezáleží na tom, jak se zrovna cítím, jaké řeším problémy, prostě mě zaplaví vnitřní radost a pokoj.
Bůh za to, abych mohla mít s Ním vztah jako dcera s Otcem, zaplatil velmi vysokou cenu. Jeho Syn, Pán Ježíš, nesmírně trpěl, On vzal moje hříchy na sebe a nechal se potrestat místo mě, aby nic nebránilo tomu přijít do Boží blízkosti. Je to důvod k velké vděčnosti Bohu a radosti z toho, co díky tomu mám. Můj Otec je Bůh, je to Král, tím pádem jsem princezna Božího království :).
Vánoce (i když mají kořeny v pohanství) jsou tak, jak je vnímáme jako křesťané, oslavou narození Ježíše, Božího Syna a Spasitele (zachránce). Kéž by se lidé v tuto dobu zastavili a přemýšleli o tom, co že se vlastně v Betlémě kdysi stalo, proč se Ježíš narodil, jak žil a proč umíral na kříži. Nejlepší by bylo přečíst si o tom v Bibli, v evangeliích :).
Přeji vám všem požehnaný předvánoční čas a stálou radost a pokoj v srdci bez ohledu na okolnosti. A taky ať se vám podaří cukroví a užijete si vše bez shonu a starostí :).