Na skupince jsme probírali svoje zkušenosti s tím, jak některé z nás Bůh vyvedl z depresí a různých duševních potíží. Připomněl se mi jeden sen, který se mi před pár lety opakovaně zdál. Byla jsem uvězněna ve velkém akváriu, které mělo špinavé stěny. Voda v něm byla kalná a bylo tam přítmí. Byla jsem u dna a už mi docházel vzduch. Potřebovala jsem se co nejdříve nadechnout, ale nade mnou na hladině plavali krokodýli. Vypadali jako velké tmavé klády, ale zřetelně jsem viděla jejich zuby vyčnívající z tlamy. Hledala jsem volnější prostor na hladině, pak jsem se rychle odrazila, nadechla, co to šlo, a zase honem dolů ke dnu. Oni se z nějakého důvodu nebyli schopní potopit, ale jakmile jsem se ocitla na hladině, začali po mě chňapat. Bylo to velmi vyčerpávající a stresující. Ve chvílích, kdy mi docházel vzduch, jsem prožívala úzkost a paniku.
Po nějakém čase se mi zdál podobný sen, ale já jsem v něm byla v úplně jiném postavení. Bylo to na jednom z duchovních soustředění AC, kdy jsem intenzivně hledala Boží blízkost a nasměrování. Vnímala jsem, že musím dát mnohé věci ve svém životě do souladu s Boží vůlí. Prosila jsem Boha za odpuštění určitých špatných návyků a postojů a za sílu se z nich vymanit. Modlila jsem se, aby mi dal očištěnou a proměněnou mysl vnímavou na Ducha Svatého.
V tom snu jsem viděla obrovský hangár, bylo v něm přítmí, a nacházelo se v něm velké množství stejných akvárií, ve kterém jsem byla v původním snu uvězněná. Ta akvária byla v takových vysokých regálech nad sebou a regály stály v mnoha řadách. Uvnitř byli uvězněni zoufalí lidé, kteří zápasili o každé nadechnutí a prožívali strach z krokodýlů nad jejich hlavami. Já jsem se procházela v uličkách mezi regály a tito lidé se na mě dívali. Uvědomili si, že jsem se dostala ven, že cesta ven z jejich utrpení existuje. Já jsem vnímala obrovskou úlevu, možnost se zhluboka a bez potíží nadechnout, radost, vděčnost a svobodu. Jen na mě padala tíseň při pohledu na utrpení ostatních. Vnímala jsem, že mě Bůh vede k tomu, abych jim pomáhala se z akvária dostat.
Modlím se za moudrost a Boží vedení, abych dokázala pomoci lidem, kteří prožívají ve svém životě podobné pocity uvěznění a nevidí možnost úniku. Chci jim ukazovat cestu do svobody a radosti v tom, když člověk díky Ježíši přejde z temnoty do Božího světla, ze starého do nového života v Božím království.
Víte, já jsem byla věřící, přesto jsem stále prožívala úzkosti a vnitřní nepokoj. Ze svého života před tím, než jsem uvěřila v Pána Ježíše, jsem měla mnoho špatných návyků, moje myšlení, motivy a vnitřní nasměrování potřebovaly proměnit, nově nastavit. Díky Bohu, že to pro mě udělal a vím, že ještě neskončil. Potřebuji se stále měnit, aby moje myšlení a vnitřní nastavení bylo co nejpodobnější Jeho Synu.
Pokud vás toto poselství oslovilo, a vnímáte, že máte podobný problém, vězte, že cesta ke svobodě je v úplném otevření se Bohu. Musíte kapitulovat před Ním a s upřímnou touhou vyznat, že potřebujete, aby vás nově vnitřně „nastavil“. Bůh na takovou touhu člověka velmi rád odpoví a já jsem Mu za to moc vděčná.
Ať vám všem Nebeský Otec moc požehná
Věra Pokorná